Růže šípková
lat.: Rosa canina, čeleď: růžovité (Rosaceae)
Lidové názvy: šípek, šipka, planá růže, růže trnová, psí růže, polní růžička
Růže šípková je keř, který může dosahovat výšky až 3 metry. Je rozšířený téměř v celé Evropě, nachází se nejčastěji na slunných místech. Díky vysokému obsahu vitamínu C je skvělým pomocníkem v prevenci proti nachlazení.
Léčivé vlastnosti
Vnitřní použití
- působí na celkové posílení organismu (jarní únava, chřipkové epidemie)
- posiluje imunitu – jako prevence proti nachlazením
- pomáhá na onemocnění močového ústrojí a ledvin – záněty, močové kameny
- zpevňuje cevní stěny, pomáhá odstraňovat křečové žíly
- zlepšuje schopnost soustředění
» K léčení použijte šípkový čaj, šípkový sirup
Souhrn všech použití pro léčení
Použití v kuchyni
U růže šípkové můžeme ke kuchyňské úpravě využít její plody. Ze šípků můžeme připravit džemy, sirupy, vína, šťávy, omáčky, likéry.
Pro koho je/není vhodný, na co si dát pozor
Šípek je opravdu silný pomocník, a proto může vyvolat i nepříjemné vedlejší účinky, například nespavost, průjem či zácpu, nadýmání, nevolnost a zvracení.
Může také částečně bránit srážení krve a tím zvyšovat krvácivost, takže lidé s poruchami srážlivosti či užívající léky na ředění krve by měli čaj popíjet střídmě.
Kvůli hormonálním a analgetickým účinkům by se pití šípkového čaje měly vyvarovat i těhotné, zejména v prvním trimestru.
Pěstování
Růže šípková je odolná a nenáročná, vlastně je to růže a proto o ní pečujeme obdobně. Ovšem na rozdíl od šlechtěných kultivarů je divoká růže šípková mnohem odolnější. Má ráda slunné místo, dává přednost vápnitým, ale chudým půdám, avšak nesnáší suché písčité půdy, ani mokrá stanoviště. Pokud jsou tuhé zimy, přikryjeme ji chvojím.
Nejdůležitější součástí péče o šípkovou růži je řez. Uschlé větvičky vždy odstřiháváme až u zdravého dřeva a 2 nejstarší výhony až u země. Zvětšíme tak každoročně produkci plodů, keř se zahustí.
Rostlina se přirozeně množí vegetativně rozrůstáním kořenů nebo semeny ze šípků roznášenými ptáky nebo savci. Uměle lze rostlinu množit řízkováním, kdy se na podzim sázejí řízky s patkou z polovyzrálého dřeva dlouhé asi 20 cm, jež obvykle do roka zakoření. Rostliny lze také množit semeny, která obvykle vyklíčí následným rokem.
Návod na pěstování šípkové růže ze semínek.
Zcela uzrálé plody sesbíráme ještě předtím, než změknou. Dáme je do květináčku s pískem a celé je zasypeme. Necháme je měsíc v teple, pak dáme ven a necháme zde celou zimu. Na jaře šípky vyloupeme a vhodíme do vody. Semínka, která plavou na hladině, jsou špatná. Ostatní semínka vysejeme do vhodného substrátu a necháme vyklíčit za oknem. Po vzklíčení je vysazujeme na cílové stanoviště.
Sběr a sušení
Co: plod (šípky)
Kdy: září až říjen
Jak: Sbíráme nepřezrálé tvrdé šípky, které mají oranžovou až červenou barvu, v období od září do října za suchého a slunného počasí, kdy je obsah vitamínu C nejvyšší. U přezrálých šípků obsah vitamínu C klesá.
Šípky sušíme umělým teplem v jedné vrstvě při maximální teplotě 60 °C. Pokud se šípky suší pomalu, tak dlouhým sesycháním rychle ztrácejí obsah vitamínu C a plesniví, při teplotách nad 80 °C šípky zhnědnou a připálí se. Dobře usušené šípky mají oranžovou až tmavohnědou barvu, slabou ovocnou vůni a nakysle sladkou a svíravou chuť. Skladujeme je ve vzduchotěsné sklenici v suchu a chladu. Dlouhodobým skladováním se obsah vitamínu C snižuje, proto je skladujeme maximálně 1 rok.
