Česnek setý
lat.: Allium sativum L., čeleď: liliovité (Liliaceae)
Lidové názvy: lenek, dryák, luček, knoblauch, knobloch, luk.
Česnek je zemědělská plodina, která se dnes pěstuje po celém světě, původně patrně pochází ze střední Asie. Již od dávných dob se používal na téměř všechny lidské neduhy a žádná kuchyně se bez něj neobejde.
Léčivé vlastnosti
Vnitřní použití
- působí na virové infekce – nachlazení, chřipka
- působí na bakteriální infekce – angína, bolesti v krku – kloktadlo
- pomáhá na gynekologické kvasinkové infekce – candida albicans
- zmírňuje kašel – podporuje vykašlávání a snižuje zahlenění dýchacích cest – na zánět průdušek
- zvyšuje imunitu
- zlepšuje trávení – povzbuzuje tvorbu trávících šťáv a peristaltiku střev, upravuje střevní mikroflóru
- snižuje nadýmání a zmírňuje křeče v břiše
» K léčení použijte česnekovou tinkturu nebo česnek s medem.
Vnější použití
- pomáhá na záněty a afty v ústní dutině
- zmírňuje bolest zubů
- zmírňuje bolest kloubů a svalů
- působí na opary
» K léčení použijte česnekovou tinkturu.
Souhrn všech použití pro léčení
Pro koho je/není vhodný, délka užívání
Zvýšenou konzumaci česneku lékaři nedoporučují ženám těhotným, kojícím a malým dětem. Nedoporučuje se též dlouhodobé užívání – maximálně měsíc a poté pauza alespoň měsíc.
U citlivých osob se mohou po konzumaci česneku objevit nežádoucí účinky, jako jsou: pálení žáhy, alergické reakce, nevolnost, průjem, potíže s trávením v důsledku špatné funkce jater, žlučníku nebo slinivky. V daném případě česnek nekonzumujeme ve velkém množství, popřípadě řešíme tento problém s lékařem.
Kontraindikace a interakce s léky:
- není vhodné užívat větší množství česneku společně s antikoagulačními léky (Warfarin)
- užívání společně s inzulínem je nutné konzultovat s lékařem
- pokud nesmíte posilovat svůj imunitní systém, konzultujte vhodnost častého užívání česneku s lékařem
Použití v kuchyni
Česnek hraje významnou roli právě u národů s vyhlášenou kuchyní, počínaje francouzskou, najdeme ho dále v anglické kuchyni, italské, španělské, židovské, čínské, indické i jinde. Jeho použití je všestranné: čerstvý rozetřený se solí do zelených salátů, jinak do omáček, k zelenině, k masům (skopovému a hovězímu), do salámů a k rybám. Konkrétně se neobejdou bez česneku bramboráky, sekaná a karbanátky, zabijačkové pochoutky, topinky…
Tipy na závěr
Po česneku je z úst cítit nepříjemný zápach, zbavíme se ho nebo ho alespoň zmírníme, pokud jíme současně nebo bezprostředně po požití česneku toto:
- rozkoušeme několik kávových zrn (pokud máte jen mletou kávu, dá se použít i ona, ale je to méně příjemné)
- rozžvýkáme čerstvou petrželovou nať
- rozžvýkáme čerstvé listy máty
- rozmícháme česnek ve sklenici mléka nebo jogurtu
- sníme jablko
Pěstování
Na péči je česnek nenáročný, pro první pěstování je dobré sadbu koupit v zahradnictví, nebude prolezlá žádnými chorobami. Častěji ho pěstujeme venku na zahrádce, ale daří se mu i v květináči. Jen pozor, aby měl dostatek místa, pokud jich budeme sázet do jednoho květináče více, rozestupy by měli být zhruba 7–10 cm. Je to jednoletá bylina, proto ji musíme vysadit každý rok znovu.
Kdy sázíme ven: podzimní odrůda – listopad (kdykoliv před promrznutím půdy), jarní odrůda – březen–duben
Česnek vyžaduje lehčí a nezamokřenou půdu, nejlepší je před výsadbou přidat kompost s trochou písku nebo i dřevěného popela. Záhon musí být na slunném místě a nesmí být vyhnojen čerstvým hnojem ani jinými hnojivy. Hnojit se česnek nesmí vůbec, zalévat také ne, pouze v největším parnu, kdy by hrozilo uhynutí. Pokud je v květináči do kterého neprší, je potřeba ho občas trochu zalít.
Česnek je vhodné pěstovat s růžemi (chrání ji před mšicí), jahodami, malinami a ostružinami. Nevhodní sousedé jsou naopak cibule a pór, protože trpí stejnými škůdci a nemocemi, ve větší skupině se zvyšuje riziko nákazy.
Nejčastějšími škůdci a nemocemi jsou háďátka zhoubná a hniloba, kdy česnek práchniví. Česnek a jiné cibuloviny by se proto na stejném záhoně neměly pěstovat déle než 4–5 let, riziko napadení česneku se zde zvyšuje.
Po sklizni při oddělení stroužků je možno česnek takto vegetativně rozmnožovat a vypěstovat si z něj česnek následující rok.
Sběr a sušení
Co: česnekové palice – cibule
Kdy: Podzimní výsadba se sklízí koncem června nebo v červenci, úroda i stroužky bývají větší, ale česnek nemá tak dlouhou trvanlivost.
Jarní výsadba se sklízí od září do října, pěstuje se hlavně na uskladnění.
Jak: Sklízíme podle druhu
– tzv. paličáky (vytváří kulovité květenství a pacibulky) vytahujeme ze země, když začnou žloutnout listy.
– tzv. nepaličáky (nevytváří květenství) sklízíme v době, kdy polehávají listy.
Česnekové palice svážeme do svazečků nebo zapleteme do copů, sušíme je na dobře větraném místě přibližně měsíc. Česnek skladujeme na suchém, tmavém místě bez mrazu. Česnek má slabě palčivou, jemně nasládlou chuť. Má typický zápach, je cítit po síře.
Česnek se dá uchovat také tak, že se oloupané stroužky zalijí studeným solným roztokem (300 g soli na 1 l vody) a nechají se zde do upotřebení.
