lat.: Sambucus nigra, čeleď: zimolézovité (caprifoliaceae)
Lidové názvy: bezinky, kobzinky, kozičky, smradinky, psí bez, černá bzinka
Bez černý je hojně rozšířen po celé Evropě, roste i v Asii a severní Africe. U nás patří k plevelným dřevinám v blízkosti sídlišť, na okrajích lesů, v houštinách a na rumištích. Zušlechtěné odrůdy se začínají pěstovat na plantážích.
» K léčení použijte bezový čaj, sirup z bezových květů
» K léčení použijte šťávu z plodů – bezinek
» K léčení použijte nálev – obklady, koupele, pleťovou masku
U bezu černého můžeme ke kuchyňské úpravě využít jak jeho květy, tak i plody. Z květů připravujeme sladké i slané pokrmy, šumivé nápoje, limonády, vína a sirupy. Z bezinek můžeme připravit polévky, džemy, sirupy, vína, šťávy, omáčky, likéry a kečupy.
Doporučené léčivé dávky nevyvolávají nežádoucí vedlejší účinky. Květ lze podávat i nemluvňatům.
Bezinky (plody) používáme výhradně tepelně upravené, syrové jsou mírně toxické a ve větších dávkách vyvolávají nevolnost a průjem! Po tepelném zpracování však tyto negativní účinky vymizí.
Bez je listnatý keř nebo strom dorůstající výšky 3–7 m. Je nenáročný na životní podmínky, potřebuje trochu humusu a nejlépe se mu daří na slunném stanovišti s vydatnější zálivkou. Nevadí mu zimní mrazy, jarní ani podzimní mrazíky, tedy ho lze vysadit i ve vyšších polohách. Bez černý získáte snadno z přírody – způsoby jsou tři. Jakmile na podzim v plodech dozrají semena, vyperte je a zasaďte. V létě (přelom července a srpna) lze bez snadno řízkovat a téměř kdykoli je možné vyrýt si již vzrostlejší semenáček.
Kdy vyset: září
Kdy vsadit sazenici: z řízků v srpnu, vzrostlejší rostlinku kdykoliv
Bez černý plodí na jednoletých výhonech, proto musíme každoročně odstranit dvouleté odplozené výhony, nejlépe na podzim ihned po sklizni. V podmínkách naší republiky lze získat z jednoho keře až 25 kg ovoce.
Co: květ a plod (bezinky)
Kdy: květ – červen, bezinky – srpen až září
Jak: Květ – odstřihujeme nůžkami celé květenství i se stopkou 1 cm dlouhou. Květenství sušíme celá zavěšená na šňůrách nebo v jedné vrstvě na sušících platech, po usušení si musí uchovat původní barvu, pokud zhnědnou, jsou znehodnocena. Při umělém sušení by teplota neměla přesáhnout 35 °C. Po usušení se květy odrhnou a stopky odstraní. Dobře usušená droga má jasně žlutou barvu, kořenitě voní a má nasládlou, slizovitou chuť. Květy sesychají v poměru 6 : 1. Při dobrém uložení v suchu a temnu vydrží i tři roky.
Plod – sklízíme v počátku plné zralosti – zralost poznáme podle tmavě fialové až černé barvy bobulí. Sušíme je umělým teplem až do scvrknutí a svraštění, teplota při sušení nesmí překročit 60 °C. Dobře usušené plody mají leskle černofialovou barvu. Pokud jsou bezinky dobře usušeny, nebarví ruce a neslepují se. Plody sesychají v poměru 8 : 1.
Často se však využívají čerstvé a používají se pro přípravu bezinkové šťávy.