Pampeliška lékařská

lat.: Taraxacum officinale, čeleď: hvězdnicovité (asteraceae)

Lidové názvy: smetánka, hadí mlíčí, pleška, pupava, husí kap

Druh je hojně rozšířen po celé severní polokouli. Jako plevelná rostlina roste na loukách, pastvinách, mezích, na zahradách, v polích a na rumištích. Pro potřebu průmyslu se pěstuje.

Léčivé vlastnosti

Vnitřní použití

  • pomáhá na zažívací problémy – zlepšuje chuť k jídlu, zvyšuje sekreci žaludečních šťáv, pomáhá při úpravě stolice – projímavý účinek
  • zmírňuje kašel, nachlazení
  • povzbuzuje sekreci žluče – pomáhá při zánětu či nedostatečné činnosti jater, žloutence
  • působí močopudně – pomáhá při snížené činnosti ledvin, vylučuje sloučeniny dusíku s močí
  • podporuje látkovou výměnu v těle (detoxikace)
  • snižuje hladinu glukózy v krvi – pomáhá při diabetes

» K léčení použijte pampeliškový odvar, pampeliškový med.

Vnější použití

  • působí na bradavice

» K léčení použijte čerstvou šťávu z kořene, stonku nebo listu.

Souhrn všech použití pro léčení

Použití v kuchyni

Pampeliška se nejčastěji využívá syrová, nakrájená do salátů, obvykle s olejovou a octovou marinádou. Vhodná je zejména například s rajčaty, cibulí, petrželí a bazalkou, nebo s vařenými vejci, šťovíkem a mladou cibulovou natí. Za klasickou úpravu se považuje kombinace s petrželí, pažitkou a česnekem. Oblíbená je také směs s hlávkovým salátem nebo dokonce směs s pomerančem, nebo samostatná pampeliška s jogurtem, majonézou, popřípadě citrónovou šťávou. Vhodnou přísadou je pampeliška také do bylinkových polévek a omáček. Množství podávaných pampeliškových listů by se rozhodně nemělo přehánět. Pokud jsou příliš hořké, lehce je posolte a ponechte zakryté do příštího dne.

Pražený kořen je součástí dobré obilné kávy a domácí cikorky.

Pro koho je/není vhodný, délka užívání

Listy či kořeny pampelišky by neměli užívat lidé s žlučníkovými kameny či obstrukcí žlučovodů bez dohledu lékaře či léčitele. V případě žaludečních či dvanácterníkových vředů musí být pampeliška konzumována s opatrností, jelikož může zvýšit produkci žaludečních šťáv. Listy a kořen se též nedoporučuje užívat těhotným ženám.

Mléčná šťáva ve stonku a listech pampelišky může u některých lidí vyvolat alergickou vyrážku.

Pěstování

Celá rostlina je prostoupena mléčnicemi a při utržení roní bílou, hořkou šťávou.

Pampeliška se hojně vyskytuje planě, proto není třeba jí doma pěstovat. Avšak rostliny záměrně pěstované v úrodné zalévané půdě jsou jemnější a chutnější, zejména využijete–li v zahraničí nabízené šlechtěné odrůdy.

Kdy vyset přímo do záhonu nebo truhlíku: duben

Rostliny vysejte ve vzdálenosti asi 30 × 10 cm. Pampeliška vyžaduje humózní, propustnou půdu a je pro ni vhodné stanoviště slunečné až polostín.

Sběr a sušení

Co: list, kořen, květ
Kdy: kořen – březen až duben před rozkvětem, list – květen až říjen, květ – květen až červen
Jak: Kořeny ručně vyryjte úzkým rýčkem, pak důkladně očistěte a vyperte. Mohou sice několik dní osychat na vzduchu a slunci, ale k důkladnému doschnutí (jinak plesniví) je nutná sušárna vyhřívaná na teplotu kolem 50 °C. Po usušení jsou kořeny křehké, na lomu bílé a mají hořkou chuť. Bývají často napadány červy, proto je uchováváme v dobře uzavřené nádobě.

Listy se sbírají po celou sezónu, pokud jsou mladé a neznečištěné. Suší se v tenké vrstvě ve stínu při dobrém větrání. Při správném uložení vydrží listová droga dva roky, kořenová i déle.

Květy se nesuší, čerstvé se hned využijí na med, sbírají se kolem poledne, kdy jsou nejvíce rozvité.

Jana Hochmanová
Radí lidem, jak skrz využívání bylinek dosáhnout lepšího zdraví. Poskytuje komplexní informace o tom, jak bylinky pěstovat, sbírat a sušit, připravovat a co s nimi léčit. Ukazuje lidem, jak bylinky více využívat v kuchyni. Je autorkou eBooků Bylinková lékárnička a Okořeňte si život.